Americká jaderná zkušenost z letadlových lodí do Dukovan.
Co by mohlo spojit Česko a americké letadlové lodě? Jaderný tlakovodní reaktor.
Američané totiž do Dukovan nabízejí, stejně jako nabízeli pro Temelín, tlakovodní reaktor AP 1000.
Americký reaktor AP 1000
Technicky se liší od obou ostatních v dukovanském tendru v následujících 4️⃣ parametrech:
1) AP 1000 je založen na výpočtech zaručující pasivní bezpečnost. Lidsky to znamená, že když se něco pokazí, reaktor by se s tím měl bez zásahu obsluhy vyrovnat. Tento koncept byl teoreticky odladěn na reaktoru AP 600 (elektrický výkon 600 MW) a některé země ho uznávají i pro projekt AP 1000 (výkon 1117 MW) a měl by být jednodušší i levnější na výstavbu a provoz.
2) Design Westinghouse používá podobné dva velké parogenerátory jako Korejci (kteří ho mají od Američanů). Bude výzva, je do Dukovan dopravit (rozhodně větší než po Vltavě do Temelína, kam původně byl AP 1000 zamýšlen.
3) AP 1000 nemá lapač roztavené aktivní zóny (kterému Korejci říkají PAST NA JÁDRO), místo toho výpočtáři očekávají, že potenciálně roztavený uran se při nehodě neprotaví tlakovou reaktorovou nádobou. Ověření tohoto jevu bez experimentu, stejně jako u bodu 1, vyžaduje technicky velmi zdatné odborníky. Český regulátor dnes takové nemá a bude muset „věřit“ převzatým studiím.
4) Oproti jiným reaktorům, po odstavení čtyř stávajících reaktorů Dukovan (dnešní výkon 4× 500 MW), je otázkou, jestli „hraniční“ výkon AP 1000 (1117 MW) umožní postavit do Dukovan více než jen druhou jednotku AP 1000 (protože limit chlazení Dukovan je 3200 MW a jeden AP 1000 má výkon 1117 MW, tedy 2× 1117 MW je 2234MW a „vejde“ se, ale 3× 1117 MW je už nadlimitních 3351 MW…).
Ruské řešení VVER 1200 a pokračující otázka kapacity Dukovan
„Ruské“ dukovanské zadání (reaktor VVER 1200 je o výkonu 1200 MW) též umožňovalo ve výhledu roku 2050 provozovat v Dukovanech jen dva takové reaktory (2× 1200 MW = 2400 MW) a méně ohrožovalo dlouhodobé zájmy exportérů ruského plynu.
Technika je ale jen jeden parametr výstavby jaderné elektrárny. Minimálně stejně důležitá je i cena a schopnost jaderné zařízení postavit včas. Zde nemá Westinghouse doma nejlepší pověst, protože po předraženém, protahovaném a nakonec zrušeném projektu elektrárny V.C. Summer (v Jižní Karolíně) se dvěma reaktory AP 1000 došlo k bankrotu firmy a dodnes se vlečou soudní tahanice.
Bechtel může pomoci v Česku
Naštěstí se zde Američané poučili a design Westinghouse má v Česku stavět jiná americká společnost než pro nabídku Temelína 3,4 před 10 lety. Bechtel je jaderná firma, která v posledních letech pravidelně dodává včas a za dohodnutou sumu – jako na běžícím pásu. Staví a montuje totiž tlakovodní reaktory A1B, které pohánějí letadlové lodě třídy Gerald R. Ford. A námořnictvo si jaderné dodávky umí pohlídat. Možná by nám admirál Caldwell, šéf jaderného námořnictva, do tendru mohl poslat i jaderný a technický dozor. 🙂
Lepší Polsko v hrsti, nežli Čechy na střeše
Co se týče reaktorů, jde Američanům (stejně jako Korejcům) v Evropě primárně o Polsko. To si nehraje na jaderný tendr, jako my před 10 let v Temelíně, a chce vybrat reaktory napřímo. A chce reaktorů stavět několik, nikoliv jen jeden, jako my v Dukovanech. Pak nás vlastně nemůže překvapit fakt, že když Westinghouse a Bechtel přijeli české Hospodářské komoře představit možnosti pro Česko, bylo to na cestě z Polska. A na prezentaci nad hlavami českých průmyslových kapitánů svítilo: OFFER FOR POLAND…
