Dekarbonizace české energetiky? S jádrem máme šanci
Hraje se o složení energetického mixu a tedy o budoucnost české energetiky. Dokážeme se odklonit od uhlí (a dalších fosilních paliv) a zajistit dostatek elektrické i tepelné energie pro průmysl i domácnosti? Splníme cíle Pařížské dohody, které jsme si spoluvytyčili? Ano, ale…
Podívejme se na pár čísel:
- Uhelné elektrárny vyrobily v roce 2022 cca 16 % elektřiny v Evropské unii.
- Uhelné elektrárny vyrobily v roce 2022 cca 18 % tepelné energie v Evropské unii.
- Uhelné elektrárny vyrobily v roce 2022 cca 40 % elektřiny v České republice.
- Uhelné elektrárny vyrobily v roce 2022 cca 42 % tepelné energie v České republice.
zdroj: Eurostat
I v porovnání s průměrem Evropské unie je jasné, že uhlí hraje v ČR stále velmi důležitou roli a jeho náhrada obnovitelnými zdroji bude extrémně náročná. Názorů, jakým způsobem dekarbonizace docílit, je vícero. Ten náš se bude, nepřekvapivě, opírat o jádro.
Je konec uhlí v ČR do roku 2033 absurdní?
Diskutovaný konec uhlí v ČR do roku 2033 je pro mnoho expertů absurdní. Uhlí je pro Českou republiku stále nenahraditelným zdrojem energie a bez něj by došlo k velkému hospodářskému úpadku. Navíc v ČR existují rozsáhlé systémy CZT (centrálního zásobování teplem), které jsou závislé na uhlí.
To potvrzuje i Vladimír Budínský (předseda spolku Konec uhlí – Nová energie a zároveň prezident Zaměstnaneckého svazu důlního a naftového průmyslu): “Uhlí skončí teprve tehdy, až za něj bude náhrada, je zřejmé, že konec uhlí v roce 2033 je a vždy byl jen zelená utopie a po agresi Ruska proti Ukrajině a nutnosti omezit závislost na ruském plynu, je termín 2033 již jako cíl pro konec uhlí v ČR zcela absurdní…”
Jak tedy splnit cíle Pařížské dohody, které by se zjednodušeně daly popsat jako: omezení globálního oteplování na méně než 2 °C, přičemž je vynaloženo veškeré úsilí, aby nárůst teploty nepřekročil 1,5 °C?
Musíme hledat alternativy, které umožní dekarbonizaci energetiky, ale zároveň zajistí dostatek energie pro teplárenství. A to značně omezuje naše možnosti. OZE (obnovitelné zdroje energie) svou podporu mají, nový program na podporu ekologického dálkového vytápění v ČR ukazuje, že Evropská komise chápe potřebu dekarbonizace energetiky a možnou důležitou úlohu energetiky jaderné.
Obnovitelné zdroje jako náhrada uhlí
Jako náhrada za uhlí se často diskutuje o využívání obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární panely, větrné turbíny nebo biomasa. V České republice však tyto zdroje zatím nejsou dostatečně rozvinuté a jejich využití by si vyžádalo velké investice do nové infrastruktury.
Navíc… Fotovoltaika efektivně pracuje méně, než sedminu roku. Větrné elektrárny se s efektivním pracovním obdobím jen těsně přehoupnou přes třetinu roku. Stavět solární panely nebo větrné turbíny má smysl přibližně na 20 % území České republiky. Pro představu, jen náhrada současné výše výroby elektřiny by znamenala pokrýt FVE plochu dvojnásobku Prahy, v případě větrných elektráren by šlo dokonce o 3,5 násobek plochy našeho hlavního města.
Ze současné šlamastiky nás nevytrhnou ani (přečerpávací) vodní elektrárny. V rámci obnovitelných zdrojů sice uzmou přes třetinu výroby elektrické energie, celkově se ale na výrobě podílejí jen cca 3 % (a to mluvíme, stejně jako v odstavci výše, jen o elektrické energii, nikoliv teplu!). Ani u tohoto zdroje není geografie ČR příliš nakloněna jeho rozvoji.
Podíl tepelné energie z biomasy se pohybuje kolem 10 %, měl by růst a i pro výrobu elektrické energie by mělo jít o zdroj, se kterým se v energetickém mixu bude počítat. Mírně řečeno nás ale, sám o sobě, nevytrhne. Stejně jako tzv. “zelený vodík”, u kterého očekáváme ke komerčnímu použití ještě docela složitou a dlouhou cestu. Jeho využití se navíc předpokládá hlavně jakožto akumulátor elektřiny.
Od české vlády musí mít (a má) jádro podporu
Pokud tedy nový ministr životního prostředí Petr Hladík tvrdí, že “Konec uhlí se posouvat nebude, platí rok 2033”, jeví se podpora jaderné energetiky jako naprostá nezbytnost – dekarbonizace elektroenergetiky se bez jádra zkrátka neobejde.
Jediná reálná alternativa je jaderná energie
Nevyhnutelnost využití energie z jádra určují tyto zásadní body:
- OZE jsou většinově nestálé a prostorově náročné
- Jádro je stabilní a spolehlivé (bez ohledu na počasí)
- Moderní reaktory jsou bezpečné, klimaticky neutrální a produkují nejlevnější MWh / GJ
V EU má nyní jádro zelenou. Plánuje se stavba nových jaderných bloků a nic nebrání tomu, aby i v Česku byla jaderná energetika důležitou součástí energetického mixu. Ruku v ruce s tím jde vývoj a možnost využití nových technologií, jako jsou malé modulární reaktory (SMR). Ty jsou ještě bezpečnější a efektivnější než tradiční jaderné elektrárny a mohou být umístěny blíže k místům spotřeby, což snižuje náklady na přenos energie.
ČR navíc získala podporu od Evropské komise (v hodnotě 29 miliard Kč) pro svou snahu dekarbonizovat rozsáhlé systémy CZT, které vyrábějí elektřinu jako vedlejší produkt. Využití tepla z malých modulárních reaktorů, jako je Teplator, k vytápění měst a obcí, je logickou cestou odklonu od fosilních paliv.
Teplator, SMR, elektřina i teplo – podpora jaderné energetiky je nutnost
Energetická situace v České republice vyžaduje naléhavá opatření a úsilí ze strany vlády i všech zúčastněných subjektů. Máme jedinečnou příležitost nahradit (nejen) uhlí jádrem. Konec uhlí nenastane bez adekvátní náhrady, tou nejlepší se jeví jaderná energetika, přecházející na SMR. I my si to myslíme. Pracujeme na tom, aby byl Teplator součástí základu pro energetickou nezávislost a snížení emisí skleníkových plynů.
Věříme, že vláda bude tvořit vhodné podmínky pro rozvoj jaderné energetiky a podporovat inovace a výzkum v této oblasti.
Protože to je cesta k dekarbonizaci české energetiky a zároveň k ochraně spotřebitele i životního prostředí.
